Táž neviditelná síla, která mě držela na nohách, mě nyní nesla pryč. Nesla mě v poloze, jako by mě někdo nesl v náručí. Mám zavřené oči, abych šetřila energií. Slyším vedle sebe klapat kopyta. Po chvíli slyším, jak se otevřou nějaké dveře. Otevřu oči. Vidím postel. Na tu mě ta síla položí. Slyším odcházet jednorožce. Podívám se tím směrem a vidím Felina. Do místnosti naopak vstupuje panovník. Za chvíli uvidím, jak se ve dveřích objeví jídlo a pití. Jakoby se vznášelo. Koukám se, jak se blíží ke mně. Dva metry za jídlem jde jednorožec s bíle svítícím rohem.

Jídlo přistane kousek ode mne. Potom roh příchozího jednorožce přestane svítit a odejde. Hned se pustím do konzumace. Je zde samé neznámé ovoce. Když se trochu zasytím, poděkuji za jídlo a pití. Sním toho docela hodně. Když dojím, cítím, že jsem dobyla chybějící sílu.

"Tess, něco ti ještě musím zdělit. Potřebuješ se vyspat, nebo mohu mluvit?" zeptá se panovník jednorožců.
Odpověděla jsem, že může mluvit.
"Přibližně před 5-ti sty lety věděli o jezeře, vedoucího do naší říše dva felové - bratři. Jeden chtěl, až nastoupí na císařský trůn, zahájit útok na naši říši. Ten druhý, mu v tom chtěl zabránit a tak to řekl otci. Ten, když se to dozvěděl, zrušil právo na trůn svému prvorozenému synovi a řekl, že na jeho trůn nastoupí o pár minut mladší syn - ten, který odhalil zlotřilé plány svého bratra. Starší syn byl sesazen na titul velkovévody. Dostal menší díl země, ležící západně od císařství. Do té doby o naší zemi věděli jenom členové císařské rodiny a výjimeční zbloudilci k nám. Tento fel však rozšířil nějaké informace o nás dalším šlechticům. Za pár let, před korunovací tvého předka, svého bratra se plánoval zlý fel se svou armádou dostat k nám. Tehdy již měl dítě. Jeho bratr se o tom doslechl a pod záminkou smiřovací návštěvy ho pozval na zámek. Ani bych se nedivil, kdyby pozvání přijal pouze z pomsti-chtivých důvodů. Kralevic ho však po příjezdu nechal zatknout a se dvěma vojáky ho přivedl k nám. Přivedli ho k mému pradědečkovi. Ten je chtěl původně poslat pryč, ale když se dozvěděl, co velkovévoda plánoval, souhlasil, aby se zde stal vězněm. Několik prvních dní byl pouze ve stejné kleci, jako před chvílí ty. Mezitím mu jednorožci-kováři vykovali náramek, ze stejného materiálu, z jakého je klec. Tento vzácný kov, nejen, že se rozzáří, když bytost lže, ale též znemožňuje užívat umění. Můj praděd se totiž rozhodl, že velkovévoda bude sloužit těm, jejichž moc si chtěl přivlastnit."
"Přivlastnit moc? Jak?"
"Jak to, že toho víš o jednorožcích tak málo? Copak ti rodiče o nás nic neřekli?"
"Nevyrůstala jsem s nimi. Froned plánoval sesadit mého otce z trůnu již před 20-ti lety. Můj otec se doslechl, že to má někdo v plánu, ale nevěděl kdo. Proto mne poslal pryč ze zámku. Jeho vrchní hofmistr se mě ujal a vychovával mne. Možná, že jsem o jednorožcích a o této říši věděla víc, ale zapomněla jsem to, neboť jsem před pár týdny ztratila paměť. Vzpomněla jsem si jenom na pár věcí. A něco málo o sobě jsem se dozvěděla od druhých, ale nebylo mnoho času."
"Ztráta paměti to vysvětluje. Ale několik týdnů na zjištění hodně věcí z minulosti je přece dost."
"Neměla jsem tolik času. Většinu doby jsem hledala někoho, kdo by mě znal. Probudila jsem se totiž daleko od domova."
"Aha.... Chci ti pomoci. Proto jsem ti vyprávěl ten příběh. Chtěl bych potomkům toho hodného císaře oplatit záchranu jednrožců. Proto se ti pokusím nějak pomoci. Tak ti o nás i něco povím. Někteří jednorožci ovládají, stejně jako felové, živly. Více umění ovládají pouze členové královské rodiny. V rohu jednorožce je jeho síla. Jednorožci díky němu můžou hýbat s předměty či otvírat dveře. Mohou též získat do rohu nějaký "klíč", díky kterému mohou něco odemknout či, jako v případě žalářníka Wera, otevřít celu. Klíč jim může být též odebrán. Jednorožci se mohou dožít až dvou set let. Pokud by byl roh odřezán, byl by z jednorožce pouze kůň, který ani nemluví řečí felů. Dorozumět by se s ním mohli pouze felové, ovládající umění zvířat."
"Proč by někdo odřezával jednorožcům roh?"
"Například pravě z toho důvodu, aby ztratil svou moc."
"Ještě jste říkal něco o přivlastnění si moci jednorožců. Co jste tím myslel?"
"Promiň, ale nevím, zda ti mohu důvěřovat. Tuhle informaci bych radši nechal v utajení."
"Jak mi můžete pomoci, když mi ani nevěříte? Chci, aby jste mi věřili. Jsem ochotná si znovu stoupnout do té klece a odpovědět na dodatečné informace, typu, zda mi můžete věřit."
"Klec není nutná. Stačí, když ti dáme ten náramek, který dříve nosil ten zlý fel."
Král jednorožců šel ke dveřím. Otevřel svým rohem dveře a přikázal za nimi stojícímu jednorožci, aby vyřídil Felinovi, aby přinesl Lounův náramek.
"Lounův náramek má jméno po svém vynálezci."
Za chvíli přišel Felin. Před sebou nesl náramek. Král jednorožců ho převzal a zdělil mu, že má počkat za dveřmi. Když se za ním zavřely dveře, otočil se král ke mně. Já jsem natáhla ruku a král mi náramek nasadil.

Náramek je dlouhý, sahá mi od zápěstí k loktu.

"Jsi připravená?"
"Jsem."
"Dobře. První otázka zní: Toužíš po větší moci?"
"Ne." Odpovím. Náramek na chvíli zrůžoví. "Toužim pouze po tom, abych plně ovládala svou moc." Náramek zůstává modrý.
"Chceš ovládnout planetu Lifä?"
"Ne. K čemu by mi to bylo?"
"Když by jsi mohla mít lepší schopnosti, než jaké můžeš ovládat, ovšem nečestným jednáním, chtěla by jsi je?"
"Ne."
"Dokážeš udržet tajemství?"
"Myslím, že ano."
"Když ti nepodáme bylinu, způsobující, že by jsi si o návštěvě Fanlifä myslela, že to byl sen, co uděláš?"
"Nevím, asi nic. Jen sem možná budu chodit na návštěvu."
"Proč by se si sem chtěla vracet?"
"Je to zde nádherné."
"Zneužila by jsi znalosti tajného vchodu?"
"Jestli máte na mysli, zda bych sem vtrhla s armádou a chtěla si vaši říši podmanit či tak něco, tak ne."
"Rozhlásíš na povrchu, kudy se dá dostat k nám?"
"Ne."
"Dobře. Povím ti, co jsem zatajil. Je známo, že pokud by fel snědl prášek z jednorožčího rohu, že získá umění, které roh jednorožce uměl. Pokud fel to umění neovládá, naučí se ho. Pokud ho ovládá, zlepší se v tom umění a to i v případě, že to umění ovládá již na maximální úrovni. Tuším, že sedmé. Říká se, že tvor, který sní prášek rohu z jednorožce, prodlouží si tím svůj život. Toužíš po těchto informací po rohu jednorožce?"
"Ne! Rozhodně ne!"
"Dobře. Nyní ti již mohu sundat Lounův náramek."

Chci si ho sundat sama. Nejde to.
"Snad si nemyslíš, že si ho jeho nositel může sundat? To by byl celkem na nic." řekne král a poté mi ho sundá.

Jde ke dveřím, které otevře a předá náramek Felinovy.


“Jak mi chcete pomoc?” zeptám se jednorožčího krále.
“Ještě nevím. Musíš mi prozradit vše, co víš.”
A tak se pustím znovu do vyprávění. Říkám, jak se Gorp vydával za mého přítele a odnesl mě na hrad velkovévody. Tam, že jsem zjistila, že mi lžou a tak jsem utekla. Povídám, že když jsem dorazila do Douzu, zjišťuji, že jsem princezna v utajení. Zdělila jsem, co jsem našla v truhle a co jsem se dozvěděla ze staré knihy. Řeknu, jak se mi k ránu zdál sen, který mi zjevoval to, co se událo před tím, než jsem ztratila paměť a jaký děj ten sen měl. Říkám, že jsme okamžitě vyrazili s Rotrem a Otyrem na zámek, neboť Gorp ví, kde bydlím a že jsme se dozvěděli, že velkovévodova armáda je v blízkosti města. Jak mi rodiče řekli, že na zámku to pro mě není bezpečné. Potom to, jak Gorp zajal Otyra s Ronem. A nakonec to, jak když jsem hledala vchod do podzemní říše, jsem slyšela a potom i viděla vojsko.

“Snad jsem na nic důležitého nezapomněla.”
“Hmm… takže se nejspíše již chystali zaútočit. Takže nesmíme ztrácet čas!”
Král otevře dveře, za kterými stále stojí ten jednorožec. “Najdi Velvona! Ať se okamžitě dostaví do trůnního sálu!”
Slyšela jsem, jak ten jednorožec běží pryč. Byly slyšet i další, přibližující se kopyta. Král vyšel z místnosti.
"Služko, najdi bylinkářku. Ať se hned dostaví za mnou. Budu v trůnním sále. Vyřiď ji, aby sebou vzala co nejvíc masti zmiron. A ještě pamrat a zryum."
Král se otočil směrem ke mně. "Pojď za mnou Tess."
Jdu za ním a při tom říkám: "Zapomněla jsem Vám říct, že Tess je mé krycí jméno. Ve skutečnosti se jmenuji Anavet."
"Pěkné jméno. Jak chceš, abych ti říkal?"

“Zde mi můžete říkat Anavet. Pokud bychom však byli na povrchu, tak mi prosím říkejte Tess.”

Dojdeme do trůnního sálu. Je to týž sál, v kterém mě vyslýchal. Jako trůny jsou zde lenošky. Slyšíme někoho vejít. Oba se otočíme. Stojí tam jednorožec, který má opět místo srsti šupiny. Všichni ostatní zatím měli šupiny tmavě hnědé. Tento má šupiny černé a tmavě červené.
"Vaše Veličenstvo. Prý mě sháníte."
"Ano. Potřebuji, aby jsi nachystal co nejvíce vojáků, v co nejkratším čase."
"Jak si přejete, Vaše Veličenstvo." praví a odejde.

Za chvíli přijde další jednorožec. Ten má tentokrát srst a to hnědé barvy. Před sebou nese několik malých nádobek a dvě odlišné rostliny.
"Vaše Veličenstvo, přinesla jsem, oč jste žádal." promluví jednorožec ženským hlasem.
"Děkuji. Na kolik rohů stačí masti, které jsi přinesla?"
"Každý kelimek vystačí na 30 užití. Takže celkem 120."
"Dobře, to by mělo prozatím stačit. Ty byliny dej tady Anavet."
Bylinky se přibližují ke mně a kelímky ke králi. Když jsou bylinky metr ode mne, natáhnu ruku a vezmu je do ruky. Kelímky jednorožčice položila před krále.
"Můžeš jít. A prosím zavolej ještě nějakou služebnou."

Když odejde, zeptám se, na co ty byliny jsou.
"Pamrat - ta se světle modrým květem - pomáhá se vzpomínkami. Je vhodná pro ty, kdo ztratily paměť. Barevný zryum, zrychluje učení se ovládaného umění. Většinou ji dáváme mláďatům, ale pomáhá i dospělím."
"Dává se mláďatům jednorožců?"
"Ano."
"A je vhodná i pro fely?"
"Určitě ano."
"Nemůže se mi po užití těch bylin něco stát?"
"Neboj se, je to bezpečné."
Stejně mám o účincích na fely pochybnosti, ale už mlčím.
"Pamrat sněz teprve až budeš odcházet z Fanlifä."
Přikývnu. Ještě se zeptám, na co jsou ty masti. Král mi odpoví, že když si ji namaže jednorožec na roh, stane se roh pro ostatní bytosti dočasně neviditelný.

Přišel další jednorožec. Má srst.
"Přines Tess její věci, které jsme ji zabavili."
Jednorožec odešel.
"Jak to, že někteří jednorožci mají srst a někteří šupiny?"
Král se pousměje "Každý jednorožec má srst. Ovšem strážní a vojáci mají srst pokrytou šupinami. Stráže mají hnědé šupiny a vojáci černé. Velvon, kterého jsi viděla, má šupiny černo-červené, neboť je velitelem vojska."

Přijde zpět jednorožec, který před chvílí odešel a nese vzduchem dvě čutory, klíček a měšec. Přiblíží mi to na dosah ruky. Vezmu si to a poděkuji.

Od té doby, co jsme odešli z místnosti pro hosty, jsem se několikrát snažila vymyslet nějaký plán. Teď mě napadl docela dobrý nápad.

"Veličenstvo, napadlo mě, že bychom mohli na Froneda nachystat past. Mohu Vám to pošeptat do ucha?"
Král přikývne. Když mě vyslechne, řekne, že to není špatný nápad, ale že je hodně nebezpečný, tak zda si to nechci ještě rozmyslet.